Úspěch je věc rozhodnutí

úspěch je věc rozhodnutí

To jsem si tak jednou v létě dupala na kole do prudkýho kopce a vedle silnice viděla Billboard „Úspěch je věc rozhodnutí“. A v tu chvíli mi došlo, jak obrovská je to pravda. Ještě před rokem jsem seděla v kanceláři, práce už mě moc nebavila, připadala jsem si vyčerpaná, nedoceněná, s pocitem, že už se nemám kam posouvat a že tady na mě nic víc nečeká. Několik měsíců jsem si v hlavě snila, jaký by to bylo jít na volnou nohu, pracovat, kdy budu chtít já, na projektech, které si sama vyberu, za peníze, o které si řeknu. Téměř všichni mě před tím zrazovali…

A já si řekla: „když né teď, tak kdy jindy?“ A prostě to riskla. Neměla jsem letité zkušenosti, neměla jsem našetřené peníze do začátku, neměla jsem jistotu další práce. Měla jsem jen přání a vizi, že chci žít jinak. Že mám v hlavě sny, které si zasloužím plnit, nejen sobě, ale i svoji rodině.

macbook air

Jsem rok na volné noze, jsem pánem svého času i financí, a život se mi za těch pár měsíců přetočil o 360 stupňů. Změnilo se toho spousta. A na první pohled možná nic. Změnila jsem se já. A snažím se měnit i svoje okolí.

Není to se mnou lehký. Občas makám jako blázen, občas mám nohy na stole i několik dní. Občas se směju, až pláču, občas se vztekám, jak malý děcko, když se mu rozbije hračka a mám pocit, že mi nikdo nerozumí. Občas dokážu inspirovat spoustu lidí svoji pracovitostí a cílevědomostí. Občas se ale jen schoulím pod peřinu a stydím se i zavolat kolegům, připadám si tak nějak marná…

18142991_10208870321386670_1379015372_n přednáška

Ale každý ráno vstanu a ukrojím si kousek té svojí práce před sebou, i kdyby byl maličký. Každé ráno vím, že moje práce má neskutečný smysl, že mě baví a neskutečně uspokojuje, že se díky ní cítím obrovsky svobodná a důležitá. Že díky ní mohu zachránit z obyčejnýho stereotypního života nejen sebe a své blízké, ale i další lidi kolem mě. Já se přeci před rokem rozhodla. Budu žít jiný život. Nebudu věčně naštvaná. Nebudu pořád unavená. Nebudu pořád nadávat, že nemám peníze. Nebudu pořád jen snít u mapy. Vystoupím z komfortní zóny a nebudu hledat výmluvy.

Člověk by měl snít ve velkém, neměl by svoje sny schovávat někam do šuplíku na někdy – možná – potom. Měl by je umět říct nahlas a neměl by se za ně stydět, ať znějí jakkoliv bláznivě. Na začátku roku jsem snila o krásné svatbě, byla ještě nádhernější než v představách. Na jaře jsem snila o tom, že se podívám do Ameriky, minulý týden jsem se vrátila. Mým tajným přáním bylo inspirovat, motivovat, vést lidi, přednášet a předávat svoje znalosti a zkušenosti…Občas si stoupnu na to pódium a předám ze sebe něco dalším, občas mluvím do kamery a motivuju…Lidi se kterými pracuju si mě váží, často ke mně vzhlíží. A já si neskutečně vážím jich. Je to úžasná spolupráce a motor jít dál.

Dnes jsem dostala příležitost moderovat za pár dní velkou konferenci, mám do toho jít? Bojím se a přesto nad tím pořád uvažuju…uvidíme. Ale ten milion do roku vydělám. Protože jsem se tak už dávno rozhodla.

Mohlo by vás zajímat

3 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *